Včelařská konference

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".